Přirozená Autorita

Jak si získat přirozenou autoritu u psa a i u již agresivního

Určete svému psovi konkrétní místo (pelíšek) a naučte jej do něj chodit na povel.Věřte že pes s pravidly v pelíšku na zemi je štastnější než ten bezjakých koliv pravidel vedle vás na gauči a to i ten nejmenší.
Nesmí do křesla či postele!(pouze výjmečně a jen na náš povel) Psovi se snahou po dominanci nepřísluší naše místo!u již agresivního psa žádná vyjímka nepřipadá v úvahu. Pes zůstane ve svém pelíšku -nábytek je pro lidi.(vyjma toho že ste psu třeba vyčlenili staré křeslo a důsledně vysvětlili že jen tam je jeho místo )ovšem vzniká pak problém často že pes si myslí že může na všechny on nerozlyšuje jako mi staré a nové pro něj je křeslo křeslem .
Krmte psa zvlášť na určeném místě a teprve tehdy, až jste se najedli vy.
Splněné povely ihned odměňujte pamlskem. To dělají i děti, ale vždy pod kontrolou!
Denně opakujte cviky poslušnosti. Deset minut denně si najde každý, kdo chce velkého psa.
Naučte psa zakazovací povel "ne, nesmíš!"
Pokud pes někde leží či spí, nechoďte pro něj, ale přivolejte ho, a to i tehdy, když ho chcete jen pohladit.
Kdykoli budete nespokojeni s chováním svého psa, pošlete jej na místo.
Dejte svému psovi možnost výchovy ve společnosti jiných psů a lidí . To, že pes, který strávil svůj život na flexi vodítku a doráží na druhé, není známkou jeho "povahy", ale toho, že jste mu nedali možnost ke správné socializaci a seznámení s dalšími psi.
Často využívejte dočasné ignorace psa, přijde-li se sám mazlit. Ano, jde o psychycký nátlak, ale vy nechcete svému psu ublížit, naopak chcete agresivního jedince správně začlenit do našeho (ale i jeho) světa.
Naučte svého psa strpět zvedání jedné, druhé nohy. Je-li třeba, opatřete ho náhubkem. Stavte jej jakoby z rozmaru na zadní a zvedejte ho do vzduohu. Klidně si doma čas od času zahrajte na veterináře, zvedejte psa na stůl a tam ho prohlížejte. I tato manipulace slouží ke zvýšení psí poddajnosti a vlastně veškere úkony co sním děláte znám mnoho psů kterým vadi už jen pouhé kartáčování.
Jakékoli muchlování a mazlení se psem musí vždy vzejít od lidského člena rodiny, na psí "podlézání" nereagujeme.
Pes si musí odměnu či pochvalu zasloužit. Nic není zadarmo. Podbízení se psu je nevhodné hlavně u těch již agresivních či těch co už začínají mít agresivní sklony, tím byste se řadili pod něho, naopak odměnou se pes naučí chápat význam své "práce", i kdyby to bylo jen hlídání tašky před obchodem. Pes, který si uvědomuje skutečnost, že plní povel, a je na svou práci hrdý. Tím vzrůstá jeho zdravé sebevědomí a vyrovnanost.
V tomto  výcviku jdeli o agresora nedovolte svému psovi žádné hračky. Mohly by v období, kdy pes ještě není správně zařazen, vyvolat agresivní reakci.
Při návratu ze školy, z práce, se nevítejte se psem. Dávejte najevo nezájem a přivítejte se až za pár minut či až odložíte své tašky atak podoně.
Hry, které hrajete se psem, volte opatrně a v nejlepším přestaňte pokud vidite že pes je už moc rozjíven a zabrán do hry (na toto pozor hlavně u psů typu bull např v přetahovaní  často se tak rozdovádí že zapomenou že je to jen hra ), aby došlo ke zklidnění. Pozor na hry, při kterých může pes dát najevo svou převahu či sílu.
, váš pes je tvrdohlavý a umíněný. Povaha psa musí být v takovém případě předělávána výcvikem, jinak může dojít k tomu, že pes mnohdy ani nepochopí naše povely a co po něm žádáme.
Vytvoření podmíněného reflexu (zafixování cviku) je dané množstvím opakování povelů a upravením pomocí rukou či pamlsku, tak dlouho, než pes cvik plní na povel a automaticky. Z toho jasně vyplývá, že bití je při výcviku naprosto neúčelné neb agrese vždy způsobí opět jen agresy. Lze sice pochopit, že mohou někomu povolit nervy a zareagovat na psí agresi rovněž agresivně, ale pro naučení cviku nemá opodstatnění,naopak můžeme dost poškodit  vztah se psem což mi nechceme chceme se svím psím mazlíkem vycházet hezky a vpohodě ke spokojenosti a radosti obou jak psa tak pána je hezčí pohled na radujícího se psa co rád pracuje pro svého pána než na toho co se strachy plazí k páníčkovi- proto je lepší v takovém případě pro ten den výcvik vynechat  . Bitý pes nás sice nepřestane milovat, ale nerozumí nám, má z pána strach, a nakonec z něho vyroste nevyrovnaný tvor, jehož reakce kolísají mezi agresí a podlézáním.  ale důvodem nemusi  být jen biti ale i nevhodně zvolené tresty či neůměrné. Množství opakování cviku, než se vytvoří dobrá spojitost, je různé podle typu plemene či konkrétního jedince.